Odpověď:
Dobrý den,
pro návrhy větraných dvouplášťových střech je možné přiměřeně použít tabulky v příloze ČSN 73 1901-Navrhování střech-
Základní ustanovení, nebo použít výstupy z tepelně technického posouzení – bilance vodní páry v konstrukci nebo vlhkostního režimu střechy.
Pro jednoplášťové střechy žádná taková empirie není k dispozici.
Pokud se jedná o rekonstrukci stávajícího střešního pláště, kde je předpoklad zanesení vlhkosti do původních nasákavých vrstev, je instalace větracích komínků na místě. Jejich větrací kapacita je dána konstrukcí, průměrem a umístěním komínku v ploše střechy. Pokud je jedná o novostavbu, kde nebyl použit v podkladních vrstvách vlhký proces a je zaručena správná dimenze a funkčnost parotěsnící vrstvy, není obvykle nutné větrací komínky navrhovat.
Rovněž hodně záleží na provozu, který je pod střešním pláštěm, kolik vodní páry je tento schopen vyprodukovat např. bazény, sauny, myčky aut, apod.
Z výše uvedeného vyplývá, že instalace větracích komínků je individuální a je třeba přistupovat k této problematice komplexně.
Obecně se uvádí, že 1 větrací komínek odvětrá zabudovanou vlhkost z plochy cca 33 m2. Skutečná účinnost ověřená praxí však bude nižší, spíše se blíží 1/2 až 1/3 uváděné výměry. Rovněž je třeba zohlednit čas potřebný pro odvětrání této vlhkosti. V zimních měsících a rovněž za nepříznivých povětrnostních podmínek může docházet k opačnému
procesu a to, importu vlhkosti do střešního pláště. Proto je potřeba zvážit všechny podmínky pro nebo proti instalaci větracích komínků. Obvykle je dostatečná instalace větracích komínků přes teplé a větrné období roku (jaro, léto, podzim) pro účinné odvětrání zabudované vlhkosti s naddimenzování počtů a pře zimním obdobím pak počet funkčních komínků snížit např. zaslepením nebo odstraněním.
Nicméně i pro jednoplášťovou střechu jejich instalaci v návrhovém parametru 1ks/33 m2 doporučuji, zvláště s přihlédnutím k běžné kvalitě řemeslného zpracování parotěsnící vrstvy.
Stanislav Zátopek
