Na pultovou střechu cca 140 m2, byla před17 lety položena na stávající těžkou lepenku geotextilie a na ní vrstva folie fatrafol 2 mm se dvěma odvětrávacími komínky, instalovanými v prostoru mezi povrchem těžké lepenky a folii. Původní mezistřešní prostor byl po obvodu odvětrán větracími průduchy a zateplen pemzovým zásypem. V rámci zelené úsporám jsem nechal vylepšit tepelnou izolaci. Na pemzu byla nafoukaná izolace z minerální vlny o tl. 220 mm. V nejnižším místě střechy jsou od tepelné izolace prkna střechy vzdálena cca 50 mm a v nejvyšším místě cca 250 mm. Po otevření střešního okna a vlezení do mezi střešního prostoru není vidět ani cítit, že by docházelo k hnilobným procesům, v prostoru je sucho. Při provádění přístavby ke stávajícímu domu došlo k napojení stávající střechy k nové střeše kryté folii fatrafol 1,5 mm. Při napojování staré a nové folie po rozřezání folie na staré střeše bylo zjištěno, že mezi folii a těžkou lepenkou se nachází pravděpodobně zkondenzovaná voda vznikající mezi folii, geotextilii a původní těžkou lepenkou. Domnívám se, že původní těžká lepenka nepustí vodu ke dřevěnému podbití a folie přestože by měla být difuzní spolu s komínky nestačí odvětrat vznikající kondenzát. Mnou navrhovaná úprava je následující: Protože původní boční odvětrání zásypem tepelné izolace pravděpodobně ztratilo na účinnosti uvažuji o dodatečném nainstalování 6 odvětracích fatra komínků přes střešní plášť do prostoru mezi zateplení a střechu, aby došlo k lepšímu odvětrání a dále o doplnění stávajících 2 komínků mezi těžkou lepenku a folii. Nevím, zda nedochází ke vzniku kondenzátu i na jiných místech, nebo zda vzniklý kondenzát na ploše celé střechy nestéká po těžké lepence a geotextilii do nejnižšího místa, kde jsem na něj narazil při napojování střechy přístavby. Prosím o navržení jak vyřešit výše popsaný problém a předem za kladné vyřešení děkuji.

Dobrý den,
problém by mohl být opravdu v nedostatečném odvětrání dvouplášťové střechy. To se navrhuje podle sklonu střechy.
Např. u střech o sklonu menším než 5% se navrhuje velikost přivádějících větracích otvorů 1/100 plochy střechy, což znamená u střechy velikosti 100m2 celý 1m2. Odváděcí otvory jsou pak o dalších 10% větší.
Další problém je mylný předpoklad o difúzní vlastnosti fólie Fatrafol. Ta se pohybuje kolem hodnoty (mí)15000 což je blíž k parozábraně než difůzně otevřené fólii. Podkladní textílie vytváří pod fólií účinnou mikroventilační vrstvu pouze ve spojení se systémovým ukončením pomocí poplastovaných plechů (okapnice, závětrná lišta). Ventilační komínky dokážou v průběhu roku samozřejmě také odvádět nějakou vlhkost, ale stejně tak ji kokážou do střechy vnášet.
Pouhý popis střechy nestačí k vyřešení problému a bez podrobné prohlídky na místě samém si netroufám od stolu navrhnout řešení.
S pozdravem
Ivan Kučera