Dobrý den, mám dotaz k řešení soklu. Jedná se o novostavbu RD, obvodové stěny z porothermu tl.30 jsou uskočené dovnitř o 16cm – základová deska vyčnívá (původně jsme uvažovali o širším plášti s tepelnu izolací a obkladem z beton. tvarovek). Nyní bude plášť řešen kontaktním zateplením polystyrenem tl.16cm. Hydroizolaci fatrafol chceme zahnout na svislou stěnu a přichytit pomocí stěnové lišty VIPLANYL, jako spodní část izolace, která bude ležet na základové desce bychom použili perimetr tl.16cm a výše pak již pokračovali fasádním polystyrenem 70F. Betonový základ s penetrací a spáru mezi základem a tepelnou izolací bychom překryli perlinkou a udělali omítku. Takto by nevznikl sokl. Nevznikne u takto řešeného soklu nějaký problém, nemusí lišta být volně kvůli vodním parám a nevadí, že bude úplně překrytá izolací? Je vhodnější ještě i základ překrýt perimetrem alespoň tl.2cm a vytáhnout ho až nad základovou spáru tak aby byl 30cm nad upravený terén (vznikl by soklík předsazený cca o 2cm)? děkuji Kulichová

 Dobrý den paní Kulichová,

doporučuji opracování soklového detailu podle Vašeho návrhu. Ukončení hydroizolace je doporučeno min. 300 mm nad úrovní UT. Stěnová lišta z poplastovaného plechu FATRANYL může být překryta kontaktním zateplovacím systémem z EPS 70F. Co se týče kvality zateplovacího systému na neizolovaných částech základové konstrukce, doporučuji použít materiály v kvalitě XPS v celé tloušťce i nad úrovní UT až do úrovně převedení vodorovné izolace na stěnovou konstrukci.

Í zde dochází k hydrofyzikálnímu namáhání pláště budovy odstřikující a stékající vodou např, při větrem hnaném dešti či tání sněhu. Standardní zateplovací systém z EPS s povrchovou tenkovrstvou strukturální omítkovinou by mohl časem přivodit problémy díky vyšší nasákavosti za předpokladu vzniku mikrotrhlin v omítkové vrstvě.

Přeji úspěšný den.

Stanislav Zátopek
Studio izolací
Fatra,a.s., Napajedla